Obec Tršice


V A C A N O V I C E
letecký snímek Vacanovic
Obec Vacanovice se nachází asi 3 km Z od Tršic.

Rozloha katastrálního území Vacanovice je 2,75 km2.

Kliknutím na foto získáte letecký snímek obce

HISTORIE   OBCE


Podle historika Volného jméno Vacenovice se vyskytuje poprve ve 14.století, později se ujalo jméno Vacanovice. Byly majetkem zeměpána, nebyly jím však založeny. Někteří historici soudí, že byly osadou praslovanskou.
Nejprve se jmenují Vacanovice v roce 1351 v listině markraběte Jana Jindřicha, bratra Karla IV. Tímto listem ustanovuje markrabě Jan Jindřich Františka Křišťana, rektora kostela v Hradci u Opavy svým kaplanem a dává mu statky, zejména Vacanovice ležící blízko Olomouce. Hradecký farář žádal místo Vacanovic ves Milostovice v kraji opavském. Tuto záměnu markrabě Jan Jindřich povolil. V roce 1353 dostala moravská markrabata Vacanovice nazpět a zůstaly jim po celé 15.století.
Roku 1532 daroval Ferdinand I. Vacanovice a Lipňany českému místokancléři Jiřímu Žabkovi z Limberka. Tak byly obě obce přičleněny k panství tršickému. Jiří Žabka prodal Tršice Žibřidovi z Bobolusk, po něm je držel jeho syn Nikodém, pán na Kokorách, který je roku 1568 prodal olomouckému biskupovi Vilému Prusinovskému. Téhož roku postoupil biskup statek tršický kapitule olomoucké. Tršice, Vacanovice a Lipňany od roku 1568 až do roku 1848 patřily ke statku kapitulnímu.
Roku 1848 byla zrušena vrchnostenská správa a moc rozdělena mezi úřady politické, berní a soudní. Vacanovice patřily ke kraji přerovskému, podkrajskému vedení v Hranicích, soudem a berním úřadem do Lipníka. Když byly roku 1855 zavedeny okresní úřady, náležely Vacanovice k Lipníku. Tyto úřady byly roku 1868 zrušeny a zřízena okresní hejtmanství. Vacanovičtí starostové pak obecní záležitosti vyřizovali v Hranicích. Teprve roku 1877 byly Vacanovice přeřazeny k okresnímu hejtmanství v Olomouci.
Písemný dokument z roku 1351, zmiňovaný ve všech sepsaných dějinách obce, zcela jistě o založení Vacanovic nesvědčí. Zhruba ze stejné doby totiž pocházejí i první písemné záznamy o mnoha dalších moravských vesnicích. Všechny tyto záznamy z poloviny čtrnáctého století byly tehdy provedeny v důsledku zavedení centrální evidence pozemkového majetku, uskutečněné na celé Moravě za vlády Karla IV.


Vacanovice v letech 1931-1974

Vacanovice byly v prvních desetiletích tohoto století obcí poměrně bohatou. Svědčí o tom nejen některé velmi vzhledné a nákladně provedené hospodářské budovy z tohoto období, ale i postavení Betlémské kaple (1930) u silnice do Svésedlic, s přilehlým hřbitovem a kolumbáriem. Vše bylo financováno z prostředků, získaných dary od občanů.
Světová hospodářská krize se projevila hlavně v letech 1931-34, podobně jako v ostatních sousedních obcích. Odbyt zemědělských výrobků váznul a jejich ceny se snížily. Krize samozřejmě nepostihla pouze zemědělce. Zavinila zcela jistě i snižování výroby ve vacanovických malých průmyslových podnicích, a to ve strojnické dílně a v mlékárně.
Strojnickou dílnu zřídil na dvoře ve svém gruntě Antonín Sluše. Zaměstnával v období mezi první a druhou světovou válkou někdy až 45 pracovníků, kteří sestavovali z dovezených dílů potažní žací stroje světoznámé americké značky Cormick. Žacími stroji zásoboval velkou část Moravy. Antonín Sluše vlastnil kromě dílny také 6 výkonných mlátících souprav, poháněných parními lokomobilami. Zabezpečoval výmlat mnoha rolníkům nejen ve Vacanovicich, ale i v okolních obcích, nikoliv však v Tršicích. Jeho podnikání značně utlumila válka, požár v dílnách a zcela je pak ukončil po únoru 1948.
Rolnické mlékařské družstvo ve Vacanovicich, které sloužilo i zemědělcům z Lipňan, Hostkovic, Přestavlk a Suchonic, bylo založeno v roce 1901. Mlékárna měla po všech stránkách náležitou úroveň, takže na počátku druhé světové války (pravděpodobně v roce 1940) došlo k značnému zvýšení jejího významu. V té době se totiž do ní začalo svážet mléko ze širokého okolí v důsledku zrušení mlékáren v Tršicích, Doloplazích a Velké Bystřici. Provoz vacanovické mlékárny byl ukončen 20. listopadu 1970, po zřízení podniku OLMA v Olomouci.
Nacistickou perzekucí byli postiženi tři vacanovičtí občané. Vojtěch Sýkora (č.p.10) byl vězněn za nedodržování protektorátních předpisů o válečném řízeném hospodářství. Za ukrývání zbraní a za členství v odbojové organizaci "Obrana Národa" byl v roce 1943 zatčen a až do května 1945 vězněn Jan Sklenář (č.p.16), starosta obce a za l. války ruský legionář. Za pomoc partyzánům zatklo gestapo v posledních měsících okupace také Miroslava Nádvorníka (č.p.1).
Po válce nastal velký rozmach hospodaření. Část koňských potahů postupně nahradilo 8 traktorů s příslušným vybavením. Avšak již v roce 1949 nastal prudký obrat k horšímu. Traktory i výkonné stroje byly soukomým zemědělcům odebrány (nuceně vykoupeny) a z tehdejších dvanácti zemědělců jich bylo osm prohlášeno za nepřátele dělnické třídy, tedy "kulaky". Později byly dokonce tři rodiny ze svých usedlostí vystěhovány. V důsledku silného politického i ekonomického tlaku vzniklo nakonec menšinové JZD v roce 1956 a v roce 1958, tedy téměř před čtyřiceti lety, ukončili soukromé hospodaření všichni rolníci.
Místní jednotné zemědělské družstvo postavilo kravín v roce 1966. Hospodařilo na výměře asi 280 ha do roku 1971, kdy se sloučilo s JZD Hostkovice. Čtyři roky nato pak vše splynulo do známého JZD Tršicko. ( Publikace "Tršice" z roku 1984 obsahuje některé nepřesné údaje o slučování JZD. )


Dodatky k historii

Roku 1888 postavili občané Vacanovic a Lipňan společným nákladem na severním okraji Lipňan obecnou školu, do níž chodily děti z Vacanovic až do roku 1977
Velice podrobné retrospektivní zápisy z období I.světové války obsahuje. Pamětní kniha Vacanovic, uložená ve státním okresním archivu Olomouc.
V roce 1947 byla do kolumbária, které je v sousedství Betlémské kaple, uložena urna s tělesnými pozůstatky ThDr. Rostislava Stejskala z Hostkovic, moravského biskupa církve husitské v období 1925-1946.
Autobusové spojení s Olomoucí existuje od roku 1920.
Elektrifikace obce byla provedena v roce 1929.
K uzavření hospody, kterou v minulém století vybudovalo svým nákladem 15 místních rolníků (singularistů), došlo přibližně v roce 1975. V roce 1985 pak byla budova zbourána.

Počet obyvatel

K dispozici jsou údaje z posledních tří století

Budovy a jejich využití

Celkový počet čísel popisných
1794
1837
1890
1910
1930
1983
1993
1998
2004
130
126
152
202
197
138
139
138
129
1794
1837
1890
1910
1997
17
19
18
22
37


Památky a významné stavby

  • Kaple sv.Praxedy na návsi, vysvěcena r.1771. Renovaci fresky v interiéru provedl v roce 1967 akademický malíř František Mayerhoffer (?) z Prahy, náklad za tuto práci činil 98000 Kč.
  • Podstavec kříže u silnice do Tršic z roku 1846
  • Poškozená socha Panny Marie u silnice do Svésedlic
  • Betlémská kaple z roku 1930 na hřbitově
  • Socha sv.Jana Křtitele u silnice na Hostkovice

Články a publikace o historii Vacanovic

  1. Pamětní kniha Vacanovic (Okresní archív Olomouc)
  2. Stručné dějiny Vacanovic (Tršický měsíčník 1992, č.9, str.5, autor Karel Orel)
  3. Historie Vacanovic (Okresní archív Olomouc, archívy obcí, skupinový inventář III, úvod inventárního seznamu Vacanovic)
  4. Z historie Vacanovic (Tršický měsíčník 1997, č.3, str.2)
  5. Paměti obce Vacanovic u Olomouce (samostatná publikace, vydaná ve dvacátých letech, autor V. Nešpor)



Interiér kaple sv.Praxedy na návsi




Socha svatého Jana Křtitele u silnice k Hostkovicím


Hřbitov s Betlémskou kaplí

SOUČASNOST   OBCE


  • většina obyvatel dojíždí pracovat (nebo studovat) do Olomouce

  • soukromé rolnické hospodaření v nezanedbatelném rozsahu provozoval v minulých letech jen V.Sýkora (důchodce) na čp.10, nyní jeho dědicové

  • rozvod elektřiny je nadzemní

  • podzemní kanalizace je v celé obci

  • dlážděný chodník je pouze u kaple a má délku několik desítek metrů

  • autobusové spojení s Olomoucí je vyhovující, do ostatních měst v okolí lze cestovat pouze s přesedáním v Tršicích, případně v Lipňanech

  • v roce 1996 byla provedena kabelizace telefonní sítě a její připojení na novou tršickou digitální ústřednu

  • místní rozhlas je v provozu

  • na severním okraji obce bylo zřízeno výletiště, je vybaveno betonovou taneční plochou, přístřeškem pro hudbu, provizorní adaptovanou budovou pro zabezpečení občerstvení a sociálním zařízením

  • společenský život v obci se zaměřuje hlavně na pořádání zábavných a výchovných akcí pro děti z místa i z okolí, aktivní jsou především místní hasiči a oddíl skautů

  • od 2.října 2001 je obec plynofikována


Po skončení provozu v místní mlékárně (1970), obsadili její komín čápi, kteří tam hnízdí až do současnosti.




© JV 2012