Obec Tršice


L I P Ň A N Y
letecký snímek Lipňan
Obec Lipňany se nachází přibližně 2,5 km JZZ od Tršic.

Rozloha katastrálního území Lipňany je 2,82 km 2.

Kliknutím na foto získáte letecký snímek obce

HISTORIE   OBCE

První záznamy o existenci Lipňan pocházejí prakticky ze stejné doby jako zápisy o Tršicích a ostatních okolních obcí.
Vesnice Lipňany patřila v druhé polovině XIII.století vladykovi Hřivínovi z Lipňan. Jeho jméno se vyskytuje na několika současných listinách jako svědka, co svědčí o jeho vážnosti. Jeho nástupci nabyli statky i v okolních vesnicích. Tak Hřivín z Lipňan (snad syn či vnuk shora jmenovaného) učininil roku 1355 spolek s Matyášem z Dlouhé Loučky na všechny své statky v Lipňanech, ve Lhotce, Lazníkách, Ranošově a jinde. V roce 1368 prodali vladykové lipňanští, bratři Drch a Pitrold, vesnici Valentinovi z Přestavlk a pánům z Kravař, také vesnici Ranošov, Meziříč a Provodov. Konečně prodal Kuník z Drahotuš roku 1373 celou vesnici abatyši a konventu panenského kláštera svatého Jakuba v Olomouci i s tvrzí, dvorem o dvou lánech, s lukami, lesy a pastvinami. K tomu si vyžádal dovolení od markraběte Jana již roku 1371. Lipňany zůstaly v držení kláštera svatojakubského až do první čtvrti XVI.století, kdy klášter zanikl.
V XVI.století získal Lipňany i blízké Vacanovice nejprve Jiří Žabka z Limberka a na Tršicích, který je držel dříve jako léno klášterní. Jeho právo k této vesnici popíral biskup olomoucký Stanislav Thurzo (1489-1540) a vymáhal si její vydání roku 1527 žalobou u zemského soudu. Ale Jiří Žabka si roku 1532 vymohl u krále Ferdinanda I., jemuž prokázal mnoho služeb, potvrzení svého práva na obě vesnice. Ještě toho roku je ale prodal a zapsal Žibřidovi z Bobolusk a na Tršicích. Olomoucký biskup se nepřestal domáhati svého práva na obě vesnice, až zemský soud rozhodl roku 1536 rozhodl rozepři ve prospěch olomouckého biskupa. Biskup Stanislav vyrovnal se pak s dosavadním držitelem vesnic tak, že přenechal obě vesnice téhož roku Žibřidovi z Bobolusk a na Tršicích i jeho synu Nikodémovi a dceři Zuzaně k užívání na čas jejich života, potom měly připadnout biskupovi, což se také stalo. Biskup postoupil obě vesnice kolem roku 1570 olomoucké kapitule za jistý roční důchod. Kapitule je připojila k svému panství v Tršicích.
Po třicetileté válce byl dle vizitační zprávy z roku 1657 v Lipňanech 1 celoláník, 5 sedláků, 6 pololáníků a 2 chalupníci.
Vizitační zpráva z roku 1771 uvádí: Kaple postavená roku 1711, na malé vížce zvonek s nápisem “Pro communitate in Lipňan honori B.M.V. et S.Floriani 1711" (Pro obec lipňanskou ke cti bl.B.M. a sv.Floriana). Zvon váží asi dva centy.
Lepší stav byl v Lipňanech v XVIII.století. Podle urbariální fasse bylo v roku 1775 v obci 13 pololáníků, 2 chalupníci, 5 domkařů, mezi nimi byla pastouška a obecní hostinec a 4 podruzi.
Roku 1837 bylo v Lipňanech 28 domů, 176 obyvatel a kaple sv.Floriána.
Dne 24.května 1780 píše tršický farář František Drottner konsistoři: “Před dvěma roky shořela v Lipňanech kaple, s dovolením konsistoře postavená a sv.Florianovi zasvěcená, tak že musí býti ze základu na místě několik kroků od dosavadního stanoviště vzdáleném, znovu postavena. Obec lipňanská se nabízí, že kapli znovu vystaví.
V červnu 1780 dodal děkan bystřický Jan Josef Klitschnik o této žádosti vyjádření. Píše: “Dne 12.tohoto měsíce byl jsem v Lipňanech, abych shlédl místo pro kapli určené. Leží uprostřed obce, je odděleno od obytných stavení a proto chráněno od nebezpečí ohně. Kaple je z dobrého materiálu od základů až po okna již vystavěná, vlastním nákladem občanů lipňanských, bez újmy práv farního kostela v Tršicích.”
Lipňanská obec vydala reverze, pečetí svou opatřený a kapitule jako majitelce místa předložený, že bude na věčné časy kapli spravovati.
Lipňany jsou přifařeny do Tršic, také přiškoleny byly do roku 1888 do Tršic. V tomto roce postavili společně obce Lipňany a Vacanovice obecnou školu v Lipňanech. V roce 1977 byla škola v Lipňanech zrušena. V posledním roce zde bylo zapsáno 17 žáků.

V olomouckém okresním archívu se nachází o Lipňanech celkem 28 evidenčních jednotek (listin, svazků a pod.), pocházejících z let 1830-1943. V současné době se neví, zda byla později obecní kronika vedena.
Od sloučení Lipňan s Tršicemi, k němuž došlo koncem roku 1974, jsou nejdůležitější údaje o nich obsaženy v kronice tršické.


Počet obyvatel

V 19. století měly Lipňany více obyvatel. Např. v roce 1837 zde žilo 176 obyvatel v 28 domech. Svědčí o tom také založení školy v roce 1888.


Hospodářské budovy bývalých rolnických usedlostí

Měly v Lipňanech náležitou úroveň, poněvadž výrobní podmínky i výsledky hospodaření zde bývaly lepší než v Tršicích. Po socializaci zemědělství a soustředění živočišné výroby do velkých nových objektů samozřejmě nejsou z větší části využívány, podobně jako všude jinde na venkově. Některé hospodářské budovy, a to hlavně stodoly, otevřené přístřešky na hospodářské stroje a sušárny chmele, musely být postupně likvidovány. Z původních asi osmnácti stodol ještě stojí pět, z šesti sušáren chmele zbyla jediná.


Dvouřadý kravín s příslušenstvím pro 100 kusů skotu

Postavilo JZD asi v roce 1960 na východ od obce, za zahradami usedlostí čp.16, 28, 17 a 18, tedy poblíž silnice do Tršic. Od jara roku 1996 není využit.


Nejstarší památky

  • Socha sv. Jana Nepomuckého na návsi z roku 1730 (opravena 1852, přemístěna 1886)

  • Budova hostince čp. 10, asi z roku 1775

  • Nová kaple sv. Floriána, vysvěcená r.1781

  • Ještě starší ovšem budou pravděpodobně v Lipňanech součásti některých usedlostí, např. hliněné zdi z tzv. "válků" nebo kamenné základy atd.

Kříže, sochy a boží muky

  • Socha sv. Jana Nepomuckého, zmíněná v předešlém odstavci

  • Soška Madony s dítětem, 1886, za vsí, u silnice do Tršic, ukradena v r.2000

  • Kříž u kaple, postavený v 19. stol., v r.1998 generálně opraven

  • Kříž pod lipami, na konci vesnice, u silnice do Tršic. Spodní část je pravděpodobně z 18.století, horní z 19.století

  • Kříž na Poříně, 1885, poškozený, neúplný

  • Boží muka u školy, u silnice do Vacanovic, postavená počátkem 19.století

Socha Madony s dítětem (zhotovena roku 1886,
ukradena prozatím
neznámým pachatelem)

Socha svatého
Jana Nepomuckého
z roku 1730, na návsi

Kaple na návsi
s novým křížem




Podrobnou stať z historie obce Lipňany, zpracovanou ing.Vladimírem Černíkem z Lipňan,
najdete na:     http://www.volny.cz/lipnany



SOUČASNOST   OBCE


Vzhled obce

Za úpravu své návsi si nynější i dávní lipňanští občané zaslouží uznání. Je přiměřeně prostorná a po celý rok vzhledná, poněvadž všechny budovy kolem ní jsou patřičně udržované a celkové řešení respektuje základní pravidla sadovnických úprav vesnic. Nejsou zde žádné jehličnany a rozmístění listnatých dřevin je takřka ideální. Výsadba javorů s kulovitou korunou a ptačího zobu do stříhaných živých plotů byla provedena asi před sedmdesáti lety. Lípa před kaplí je starší, připomíná vytvoření samostatné Československé republiky v roce 1918.


Technické vybavení obce

  • Odpadní i srážkové vody jsou odváděny převážně podzemní kanalizací, jejíž celková délka činí asi 300 m a zčásti také otevřeným příkopem, vyhloubeným za zahradami na východním okraji obce

  • Obecní cesty, vjezdy do usedlostí a chodníky podél domů vesměs nejsou vydlážděny ani vyasfaltovány. Trávník je přirozenější a vzhlednější nežli dlažba s prorůstajícím plevelem nebo rozpraskaný asfaltový "koberec"

  • Rozvod elektřiny je nadzemní. Pro současnou potřebu dostačuje

  • V roce 1996 bylo provedeno položení podzemních telefonních kabelů k jednotlivým budovám. Celková délka kabelů (tedy i výkopů) činila odhadem 1500 m.

  • Celá obec je od září 1999 plynofikována.


O současném životě občanů Lipňan

  • Po rozpadu a transformaci JZD pracuje v zemědělství jen velmi málo občanů, nezaměstnanost je však prozatím téměř zanedbatelná. Za prací se dojíždí hlavně do Olomouce, méně do Přerova.

  • V roce 1993 začaly soukromě hospodařit ve větším rozsahu pouze dvě rodiny: Přindišovi (čp.19) jsou široko daleko proslaveni svým koňským čtyřspřežím. Grohmannovi, hospodařící na pronajatých pozemcích a usedlosti čp. 3, pěstovali ještě před několika lety ve větší míře amaranth čili laskavec. Ostatní vlastníci půdy uzavřeli smlouvy s Tršickou zemědělskou akciovou společností, která obdělává zhruba 85 % půdy v katastru obce.

  • Obci byla navrácena budova školy, která dříve sloužila Okresnímu štábu civilní ochrany jako skladiště materiálu. Po 1.etapě přestavby, provedené v letech 1994-1998, lze využívat její pravou polovinu jako společenský, úřední, případně i schůzovní objekt.

  • Pouze jediný dům je neobydlený. Všechny ostatní jsou obydleny trvale. Asi i z tohoto důvodu návštěvníci chválí pěkný vzhled obce.

  • Po několik desetiletí se v lipňanském katastru postupně likvidovaly stromy i ostatní trvalá zeleň. Žádné nové výsadby se neprováděly. Teprve po roce 1991 započala náprava. Byl založen remízek U Pořína na ploše asi 0,25 ha, v němž je cca 1200 stromů a keřů. Různé dřeviny byly vysázeny i na jiných místech. Obnova trvalé zeleně je velkým kladem.

  • Základními potravinami a drobným zbožím zásobuje obec prodejna smíšeného zboží.

  • Autobusové spojení s Olomoucí a Přerovem zůstává po několik let vcelku beze změn a dostačuje.




© JV 2012